Ve městě, ve kterém jsem se narodila, bohužel nežil žádný mořský vlk. O kráse života na ponorce mě poučili až britští Brouci a já od té doby toužím po místě, kde mám vše, co potřebuji, včetně modré oblohy nad sebou. A tohle je ono, má ponorka, můj zámek, můj hrad, vše, co si toužím zapsat a pamatovat.
To si tak s kamarádkou plánujete, že zajdete na pilates, a jen tak bokem se zmíníte o slevách v Luxoru. A místo cvičení je z toho najednou odpoledne strávené putováním po pražských antikvariátech se startem v Paláci knih, když už mají ty happy hours. Držela jsem se zkrátka a mám JEN 3 knihy! Lovecrafta, na kterého jsem pár slov chvály již slyšela a strašně jsem ho chtěla mít doma. Hru o trůny v angličtině, protože mě asi přemohla ta módní vlna. A Vlny ztišují vítr, protože za chvíli dočtu Metro 2035 a mohlo by se mi stýskat po ruské sci-fi.
