Kniha: Válečná utrpení Ady Vaughen, modiste

Naivita. To je slovo, které popisuju Adu Vaughenovou snad nejlépe ze všeho. Jen naivní, hloupoučké děvče zfalšuje otcův dopis, aby získalo pas a odjelo se starším milencem na dovolenou do Paříže. S milencem, o kterém skoro nic neví. V době, kdy druhá světová klepe na dveře a sahá na kliku. Naivita.

Švadlenu z Dachau od Mary Chamberlainové jsem si odnášela z knihovny s pyšným výrazem na tváři, v uších mi zněly fanfáry. Po letech studia jsem si vybrala knihu z regálu jako normální člověk, nezachraňovala jsem objednávkou ze skladu starý literární poklad, který leta neviděl světlo světa. Těšila jsem se jak malá holka, až si uvařím čaj, sednu si a knihu otevřu. A to jsem ani netušila, jak je ta kniha skvělá!

Ada Vaughenová se představila jako osmnáctiletá slečna, pomocnice v módní salonu. Znala všechna tajemství látky, za rok v salonu se naučila dobře šít a tajně snila o tom, že se jednou sama stane modiste, švadlenou ve vlastním salonu, do kterého si budou chodit pro ty nejhezčí šaty zákaznice z široka daleka. Když tu jednou cestou z práce potkala JEHO, Stanislause von Lieben. O více než deset let staršího elegantního muže, který ji ukázal krásu salónů a vyšší společnosti.

V naivitě sobě vlastní mu věřila všechno, tajně si představovala, že si ji brzy vezme, že budou šťastný manželský pár. Když vymyslel společný výlet do Paříže, zaváhala sotva na chviličku. Zalhala doma, zalhala v práci, zfalšovala otcův podpis na žádosti o pas a přes zvěsti o počínající válce se se svým milencem vydala do Francie. O pár dní později válka skutečně začala.

Ada se i přes své mládí brzy vzpamatovala, stále doufajíce ve vztah s budoucností se postavila zpět na nohy. Začala pracovat jako švadlena a vydělávala na živobytí své i svého muže, který se z elegantního gentlemana postupně měnil v ošoupaného vulgárního sobce. Když se válka ještě více přiblížila Paříži, donutil Stanislaus Adu k odjezdu do Namuru v Belgii, kde ji nechal samotnou na pospas válečné vřavě a dopadajícím bombám.

A právě zde začíná ten děsivý osud mladé dívky, která se ocitně uprostřed střílejících zbraní, nenávisti, pomstychtivosti obou stran válečného konfliktu, smrti, bolesti a utrpení. Dívčí zamilovaný románek přerůstá ve válečné svědectví, které čtenáře děsí, ale zároveň jaksi zvrhle poutá ke stránkám. Ada se stává jeptiškou, pečovatelkou o staré lidi, švadlenou,... vše za hrůzných podmínek, ve strachu a stresu.

S Adou budete dýchat, budete jí držet palce, budete ji nenávidět za tu příšernou naivitu a příchylnost k mužům, která ji několikrát zničí. Budete s ní souhlasit, budete ji litovat a budete chtít ublížit těm, co ubližují jí. Poznáte s ní prostředí válečného Mnichova i Dachau, předválečné Paříže i poválečného Londýna. Váš svět se scvrkne na jednu válku a pár let po ní.

Mary Chamberlainovou musím pochválit za úchvatný styl vyprávění, díky kterému se sotva odtrhnete od knihy. Příběh Ady Vaughen dokáže zprostředkovat tak, že máte pocit, že ji znáte. Že to je vaše známá, která sedí vedle vás a vše vám nad šálkem kávy vypráví. Bodem k dobru budiž i její historická poznámka, která osvětluje pravdu a fikci v celé knize. Čtenář se tak výborně zorientuje v tom, kde se autorka držela faktů a kde popustila uzdu svojí fantazie. Ada Vaughen nikdy nežila, ale žít by mohla a až na několik detailů skutečně mohla svůj životní příběh prožít takhle. Děsivě.

Kniha: Švadlena z Dachau (The Dressmaker of Dachau)

Autor: Mary Chamberlainová Překlad: Barbora Punge Puchalská

Vydal: Argo, 2015

#knihy #recenze