Divadlo: Bitva u Lipan na minorský způsob

Lipany jsou třetí inscenací Jana Jirků, kterou jsem v Minoru viděla. Nevím, jestli to je podivná shoda náhod, ale všechny tři se vracejí do minulosti a jejich snaha poučit publikum je celkem zjevná. Nutno ovšem dodat, že se nejedná o poučování nudné a pedantské, nýbrž zábavné a milé. Tím spíš, že Jan Jirků kolem sebe dokáže shromáždit dobrý umělecký tým.

Poslední dobou bývám v Minoru tak často, že bych tam mohla mít vlastní háček v šatně, že by mě mohli považovat za úchyla, že bych tam mohla začít pracovat a nemusela bych si moc zvykat na nové prostředí. Ale pokud jste tam někdy byli, jistě to chápete, to divadlo má duši. Je krásně barevné, má milý a usměvavý personál a zaměstnává ty nejlepší a nejvšestrannější herce, kteří umí hrát, zpívat a znovu hrát - na nějaký hudební nástroj. Představení jsou to sice dětská, ale i dospělák si v nich najde zalíbení a pěkně se u nich pobaví, jen se musí smířit s faktem, že sedí s koleny u brady.

Lipany (velmi překvapivě) pojednávají o bitvě u Lipan, nabízí tedy poznávací zájezd do doby husitských bojů a to dokonce s historickým výkladem! Úvodní přednáška Karla Kratochvíla a Václava Jelínka mě, přiznávám, trochu zarazila a vyděsila. Oni snad zabijou celé představení seznamem dat, bitev, osobností! Naštěstí pro celý sál se intelektuální přednáška brzy zvrhne v experiment, do kterého se zapojí i část diváků, a je jasné, že v podobném duchu se celé představení ponese dál. Poučky a dodatky jsou maskovány žertem a vtipnými scénkami, kdy se na jevišti upaluje Hus nebo se zde objeví tři mumifikovaní papeži ve vitrínách.

Zbytek představení si pro sebe zabral Janek Tlamka (Ondřej Nosálek) se svým příběhem o tom, jak k husitství přišel. Samozřejmě za tím tak trochu stála jeho žena Mařenka (Radka Pavlovčinová), pro kterou doslova dělal, co jí na očích viděl. Kvůli ní odešli oba do Tábora a on se stal bojovníkem, kvůli ní Tábor opustili a usadili se u Lipan. Nosálek umí divákům skvěle přiblížit pocity Janka, který vlastně netoužil po ničem jiném než po spokojeném životě, milé ženě, kterou by miloval, a po rodině, o kterou by se staral. Udělal pro to vše, co bylo v jeho silách a co považoval za správné, i když zpětně možná některých svých činů lituje.

Nejsem si jista, zda bych představení doporučila dětem už od 7 let. Přemýšlím, zda tak malí prckové ví, kdo jsou husité, kdo byl Žižka, co je vlastně základ celé hry. Tak nebo tak si celé dvě hodiny včetně přestávky děti užívaly (kromě těch pár chlapečků přede mnou, kteří už chytli první pubertální manýry), takže inscenace evidetně dělá dojem, i když nevíte, co je cep.

A závěrečný potlesk směřuje k minorské kapele, která byla skvělá jako obvykle. Živá hudba mě v divadlech baví, tendence Minoru udělat i z lidovky rockový výstup mě baví taktéž. Po lehkém zklamání při Robinu Hoodovi, kdy přes hudbu nebylo rozumět zpěvu, se nazvučení opět povedlo a tak jsme si mohli užít "koncert" v plné parádě. Prostě představení jak má být!

Inscenace: Lipany Autor: Jan Jirků Divadlo: Minor Premiéra: 7. 2. 2016 Režie: Jan Jirků Herecké obsazení: Ondřej Nosálek, Radka Pavlovčinová, Karek Kratochvíl, Václav Jelínek Cena: 150 Kč

Zdroj fotografie: Petr Neubert, facebookový profil divadla Minor

#divadlo #recenze